Nejstarší paměti sepsal v první kronice sboru čestný občan Strachujova, pan František Elis.
Roku 1896 za starosty Josefa Obra (čp.15) a radních Josefa Nykodýma a Jana Kozáčka byla pro obec zakoupena čtyřkolová stříkačka, 120 metrů hadic, berlovka, 2 žebře hákové a 3 žebře střešní, celkem za 723 zlatých 50 krejcarů. Téhož roku bylo vystavěno hasičské skladiště za 141 zlatých.
Roku 1906 při velkém požáru v obci vyhořely dva statky a přilehlá stavení. I přes úpornou snahu místních občanů, nepodařilo se tak rozsáhlým škodám zabránit. Tato událost však ukázala, jak potřebný by byl pro obec dobře vycvičený hasičský sbor.
Dne 9.února 1908, na podnět Josefa Procházky, Františka Kozáčka a Josefa Obra (čp.15), byl založen Sbor dobrovolných hasičů ve Strachujově a ihned byla zakoupena výzbroj a pracovní oblek pro 20 mužů.
Činnými členy sboru byli místní občané: František Obr (čp.15), Emil Obr, Alois Totušek, František Vojta, Václav Zbytovský st., Josef Krištof, Josef Gregor, Josef Mareček, Jan Šauer st. (čp.16), Emil Totušek, Jan Kozáček, Josef Nykodým, Josef Daněk, Jan Vítek, Čeněk Halva st., František Procházka, Josef Nebola (čp.21), Čeněk Vítek a František Elis.
Prvním starostou sboru byl zvolen František Kozáček, jednatelem Josef Procházka, pokladníkem Josef Nykodým, náčelníkem František Obr (čp.15), podnáčelníkem Emil Obr, četařem u stříkačky Alois Totušek, u lezců František Vojta a trubači Václav Zbytovský a Josef Krištof.
S nácvikem se zahájilo ještě v zimě, na jaře bylo postaveno leziště. Dříví na věž daroval majitel velkostatku z Dalečína. Dle zápisů v kronice, všichni s radostí na cvičení chodili, bez důležité příčiny nevynechal nikdo.
Prvního veřejného cvičení, které se uskutečnilo na svatodušní pondělí roku 1908, se zúčastnilo 14 sborů z okolních obcí: Jimramov, Borovnice, Spělkov, Odranec, Věcov, Míchov, Unčín, Dalečín, Ubušín, Ubušínek, Sedliště, Líšná, Písečné a Veselí. Ukázka připravenosti našich hasičů se velmi vydařila, jak cvičení pořadové, tak cvičení s nářadím bylo velmi kladně hodnoceno. Cvičení probíhalo na návsi. Po jeho skončení se všichni v průvodu přemístili do „Hájku" na výletní místo, kde po proslovu okrskového dozorce bratra Krátkého z Ubušína byl strachujovský hasičský sbor slavnostně přijat do svazku obce hasičské.
Roku 1908 se představitelé našeho sboru poprvé zúčastnili župního sjezdu v Bystřici nad Pernštejnem.
V tomto roce v obci k požáru nedošlo, hasiči ze Strachujova však napomáhali při zásahu u požáru v Jimramově, kdy u Koruny hořela přilehlá kůlna.
Dne 8.února 1910 byly provedeny nové volby. Náčelnictvo i výbor zůstaly beze změny. Na jaře bylo objednáno a zakoupeno 20 černých vycházkových kabátů, dvě lucerny ke stříkačce a hákový žebřík.
V létě bylo v naší obci pořádáno okrskové cvičení pod vedení okrskového dozorce bratra Navrátila z Písečného.
Rok 1914 byl dalším významným v historii sboru. V jarních měsících byli vysláni na školení do župní školy v Novém Městě na Moravě František Elis a Jan Kozáček.
Dne 1.srpna 1914 byla vyhlášena všeobecná mobilizace a tudíž většina aktivních členů odešla za vojenskou povinností. Tím byla činnost sboru značně oslabena.
Roku 1916 vstoupili do řad sboru starší občané, na které se vojenská povinnost již nevstahovala: Emil Vostrejš, Jan Podsedník st., Josef Nebola st., Josef Kozáček st., Jan Hudec a Josef Hájek a mladší, kteří později také museli na vojnu, Emil Kozáček, Václav Šauer, Václav Zbytovský, Čeněk Halva ml. a Jan Obr. Díky nim byla výzbroj a výstroj udržována a také obec v těžkých dobách ochraňována proti požárům.
Dne 28.října 1918 po vyhlášení samostatného Československa byli vojáci propuštěni domů. Z bojišť se však již nevrátili Josef Nykodým (čp.9), František Obr (čp.7) a Emil Nebola (čp.21).
V průběhu dalších let docházelo ke změnám ve členské základně, řádnými volbami byl volen výbor i náčelnictvo. Členové sboru dle možností pomáhali při likvidaci požárů, chránili životy, zdraví a majetek nejen ve Strachujově, ale i v okolních obcích. Každoročně byl pořádán ples, členové našeho sboru navštěvovali výlety pořádané spřátelenými sbory z okolních obcí. Z dalších let uveďme jen některé důležité události....
Ve dnech 29.června až 3.července 1923 se v Praze konal Sjezd hasičstva Československa. Za náš sbor byl na sjezd delegován bratr František Elis. Sjezdu se účastnili zástupci z celé republiky i zahraniční hosté z Itálie, Polska a Jugoslávie. V průvodu městem pochodovalo na 50 000 mužů ve stejnokroji.
Dne 13.ledna 1924 zemřel František Kozáček, zakládající člen sboru a první starosta, jež tuto funkci vykonával celých 13 let.
V neděli 10.října 1926 byla v Jimramově pořádána tělocvičnou jednotou Sokol slavnost k položení základního kamene sokolovny. Náš sbor se slavnosti zúčastnil v plném počtu. Na stavbu sokolovny věnovali členové sboru i finanční částku 50 K.
Roku 1928 se 15 členů našeho sboru zúčastnilo oslav spojených s uvítáním prezidenta T.G.Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem.
Roku 1931 byl náš sbor přemístěn z okrsku dalečínského do okrsku jimramovského. Bratři Karel Bednář, František Obr a Emil Kozáček (čp.2) se v Jimramově zúčastnili samaritánského kurzu, který absolvovali s výtečným prospěchem. Stali se tak členy sanitní stráže. Sbor jim zakoupil nosítka, doplnil lékárničku potřebnými medikamenty a opatřil ji znakem Červeného kříže.
V roce 1932 bylo schváleno zakoupení prken na podlahu výletiště. Práce na jeho zbudování na zahradě hospody Emila Obra započaly v červnu. Byly provedeny terénní úpravy, zhotovena skládací dřevěná podlaha a veranda pro hudebníky, která rovněž sloužila jako skladiště pro podlahu. Výlet se konal již 29. července za hojné účasti návštěvníků.
V listopadu téhož roku byla opravena střecha hasičského skladiště.
Dne 6.března roku 1935 pálili členové sboru hranici u příležitosti 85. narozenin prezidenta T.G.Masaryka. Akce, na které měl proslov bratr vzdělavatel Karel Bednář se účastnili občané z celé vesnice. Dalším řečníkem byl starosta obce, který podal výklad o práci prezidenta doma i v zahraničí. Akce byla zakončena společným zpěvem národní hymny.
V létě roku 1937 opravil pan Josef Sedlář ze Zubří stříkačku a opatřil ji novým nátěrem, celkem za 735 korun.
Dne 6.června 1938 pořádal sbor okrskové cvičení spojené se slavností 30 letého trvání sboru. Slavnosti se zúčastnily sbory z Jimramova, Pavlovic, Míchova, Velkých Janovic, Unčína, Ubušína, Dalečína a z Veselí, celkem v počtu 165 členů a 15 členek. Hlavní proslov, ve kterém byla shodnocena dosavadní činnost sboru, přednesl okresní vzdělavatel bratr Hanačík.
Téhož roku byl při sboru zřízen i ženský odbor. Přihlásilo se 8 členek, jmenovitě Blažena Valová, Jarmila Obrová, Drahoslava Obrová, Františka Podsedníková, Vlasta Vítková, Růžena Vostrejžová, Marta Nykodýmová a Věra Hájková. Sbor pro ně zakoupil obleky v ceně 700 K.
Politická situace v tomto roce se začala přiostřovat. Při mobilizaci 24.září muselo 11 členů sboru nastoupit vojenskou službu.
I v průběhu 2.světové války sbor pracoval, přijímal nové členy a plnil svoje povinnosti na výtečnou. Během války byl vydán zákaz měnit funkcionáře sboru, kterými v tomto období byli: starosta Adolf Procházka, náčelník Václav Šauer, podnáčelník Václav Zbytovský, četaři František Nykodým a Emil Kozáček. Novým úkolem, který museli hasiči plnit, bylo držení hlídek v období žní.
Roku 1941 byl zbudován požární hydrant, jehož výkon byl dostatečný. Celková pořizovací cena, včetně příslušenství, byla 6 970 korun.
Jaro 1945 předznamenalo blížící se konec války. Při přestřelce mezi projíždějící kolonou německých vojáků a partyzány dne 6.května byl vážně raněn František Obr, jednatel sboru, který svým zraněním v poličské nemocnici podlehl. Na poslední cestě byl doprovázen členy sboru, legionáři a velkým zástupem obyvatelstva z celého okolí.
Po odsunu Němců přestěhovali se bratři Josef Feltl a Bohumil Bednář do Květné, Karel Krištof a Emil Totušek do Radiměře.
Na valné hromadě dne 27.ledna 1946 přistoupili do sboru noví členové: Josef Vojta ml., Miloslav Vala, Josef Prüger, Ladislav Totušek, František Kubík, Jaroslav Šauer ml., Vladimír Obr a Karel Mikše. Současně ze sboru vystoupili Karel Bednář a Jaroslav Hakl, kteří se přestěhovali do obce Javorník. Do vedení sboru byli nově zvoleni: jednatelem Emil Obr (čp.31), pokladníkem Emil Obr (čp.13) a vzdělavatelem Josef Vojta.
Období 50. a 60. let nemáme, bohužel, tak dobře písemně zaznamenáno. Přenesme se tedy až na valnou hromadu, konanou dne 14. prosince 1977.
Na této valné hromadě došlo k významné generační výměně ve vedení jednotky Svazu požární ochrany, jak se tehdejší hasičské sbory nazývaly. Předsedou byl zvolen Lubomír Obr (nutno poznamenat, že Lubomír Obr tuto funkci vykonával nepřetržitě až do roku 2006), místopředsedou Vladimír Obr st., velitelem Luděk Kubík (jmenovaný zastává funkce ve výboru doposud), jednatelem Vladimír Obr ml., referentem politicko-výchovné práce Jindřich Bednář, referentem prevence Josef Kozáček, hospodářem Emil Obr, referentem MTZ Josef Kuda, referentem CO Miloslav Bednář a referentem mládeže Jiří Bednář. Lubomír Obr a Josef Kuda pracovali dlouhá léta rovněž i v okrskovém výboru.
Zásahovou jednotku tvořili: velitel Luděk Kubík, zástupce velitele Josef Kuda, strojník Zdeněk Šaur, zástupce strojníka Petr Šauer a členové: Vladimír Obr, Zdeněk Obr, Jan Podsedník, Jarmil Podsedník, František Klukan, Miroslav Hudec, Jan Prüger, Josef Totušek a Jiří Bednář.
Na valné hromadě bylo založeno i žákovské požární družstvo ve složení: velitel Libor Obr, zástupce velitele Milan Podsedník, strojník Lubomír Obr ml. a členové Aleš Kozáček, Zdeněk Vraspír, Milan Vraspír, Milena Kudová a Marcela Kudová.
V tomto období, kromě úkolů spojených s udržbou výzbroje a výstroje a nácvikem na soutěže v požárním útoku, pořádali členové sboru několik tanečních zábav, především tradiční Štěpánskou a Maškarní merendu, které se vždy setkávaly s vysokou návštěvností. Každoročně se naši zástupci zúčastňovali okrskových soutěží v požárním útoku, ve kterých se umísťovali na předních místech. Politická situace, která v zemi panovala, směřovala k uzavírání různých závazků v počtu odpracovaných hodin v akci „Z" či pro zemědělské družstvo. Pravidelně byly v jarních měsících pořádány preventivní prohlídky obytných i hospodářských budov, zjištěné závady a nedostatky v oblasti požární bezpečnosti a jejich náprava byly následně kontrolovány. Snad i proto nedošlo k žádnému požáru ve Strachujově.
Vyjímkou byl požár stodoly u dnes bývalého kravína v květnu 1984, kdy po úderu blesku do blízkých stromů došlo k zapálení konstrukce střechy a následně požáru uskladněného sena. Požár se podařilo lokalizovat a za pomocí jednotky profesionálních hasičů z Bystřice nad Pernštejnem zcela uhasit. Ke škodám došlo naštěstí jen na příslušném hospodářském stavení, blízký kravín ani rodinný dům nebyly ohněm zasaženy.
V průběhu dalších let se členská základna postupně rozrůstala až na současných 53 členů. Ve výboru místního sboru pracovali dlouhá léta, kromě dříve jmenovaných, také Jiří Kalášek, Ivan Podsedník a Josef Kozáček ml.
V současné době je starostou Sboru dobrovolných hasičů ve Strachujově Stanislav Bednář, místostarostou Luděk Kubík st., velitelem David Prüger a jednatelem Radek Kubík. Zásahovou jednotku tvoří velitel David Prüger, strojník Jiří Bednář, zástupce strojníka Petr Šauer a členové Luděk Kubík ml., Jan Podsedník ml., Martin Podsedník, Jan Prüger ml., Michal Černý, Kamil Prüger, Lukáš Bednář a Jiří Kubík. Technické vybavení sboru tvoří motorová stříkačka PS 12 a starší model PS 8, které jsou přepravovány na dvoukolovém skříňovém přívěsu za traktorem. Vzácností je více jak 100 let stará čtyřkolová stříkačka, se kterou i dnes navštěvují členové sboru různé hasičské slavnosti a předvádějí její technickou dokonalost při zásahu.
Popřejme tedy našemu sboru s tak bohatou historií do dalších let mnoho úspěchů, stále „mladou" členskou základnu a žádné „ostré" zásahy, pouze ty soutěžní....